Pojďme se společně modlit o velikonočním triduu
Vážení a milí farníci,
velikonoční triduum je obdobím, v němž jsme se vždy nejvíc shromažďovali v kostelích ke společnému slavení. Letos to není možné, a triduum budeme muset prožít jinak. Přenosů různých bohoslužeb bez účasti lidu je mnoho (a odkazy na mnohé z nich jsou shromážděny např. na https://mseonline.cz); stejně tak námětů na slavení v rodinách (speciálně slavení tridua se věnuje
Prvním bude na Zelený čtvrtek tzv. modlitba v Getsemanské zahradě. Obvykle se tato modlitba po večerní mši pojímá jako eucharistická adorace, neboť právě při zelenočtvrteční večeři Ježíš eucharistii ustanovil. Tento způsob prožívání bude letos pro většinu z nás bezpředmětný. Tato modlitba má ovšem i druhý aspekt: bdění s Ježíšem, když se na úpatí Olivové hory v úzkosti modlil těsně před svým zatčením. Učedníci nebyli schopni s ním jednu hodinu bdít, jak je žádal a jak jim poté i vytknul: usnuli. Leckde proto křesťané v noci Zeleného čtvrtku hodinu bdí a modlí se s Ježíšem, aby toto selhání učedníků "napravili". Pojďme to udělat i my. Budeme se modlit od 22 do 23 h. Možná je to na někoho pozdě, ale o to jde: i na učedníky to bylo pozdě (začali večeřet jistě až po setmění a ta večeře krátká nebyla) a chtělo se jim spát. (A my alespoň druhý den nevstáváme do práce.)
Konkrétně navrhuji prožít to takto: můžeme si doma zapálit svíčku a připomenout si ten příběh v Mt 26,36-46 nebo Mk 14,32-42 (příp. i Lk 22,39-46). Budeme-li potřebovat trochu lépe nasměrovat srdce, můžeme využít třeba katecheze Benedikta XVI.). Aby se nám myšlenky příliš netoulaly, můžeme se také při modlitbě soustředit na obraz Krista (ikonu nebo nějaký "svatý obrázek" Ježíše-oranta, tentokrát ne kříž). Určitě se můžeme modlit i společně nahlas, třeba i pomocí písně, v rodinném společenství -- a zde pak bude Pán jistě uprostřed nás, když se shromáždíme v jeho jménu.
Druhou příležitostí bude bdění "u Božího hrobu". Nevadí, že doma žádný Boží hrob nemáme - i ten v našich kostelích je jen symbolický, že? :) Jde o to vyjádřit úctu a vděk Božímu Synu, který za nás zemřel, a zamyslet se nad významem jeho smrti pro nás. Zorganizujme to tak, jak se to dělává: štafetovým způsobem. Vytvořil jsem tabulku, do níž se můžete zapisovat po půlhodinách na "hlídku" od pátečního do sobotního soumraku (je-li někomu málo 30 minut, nechť se zapíše na hodinu). Opět navrhuji zapálit svíčku, a to i ve dne (na hrobech svých zesnulých to také tak děláme) a Ježíšův hrob si zpřítomnit třeba křížem, kterých nám visí doma dost, ovšem takovým, na kterém nebude Ježíšovo tělo. Stačí přebývat v tichosti, rozjímat nebo se modlit, ale jen pro sebe (i kdyby nás "na hlídce" bylo z rodiny víc), protože podle prastaré tradice je Bílá sobota dobou ticha a mlčení. Lze využít osvědčenou meditativní modlitbu, růženec, nebo se nechat vést starou bělosobotní homillí: je to 2. čtení z modlitby se čtením v breviáři na Bílou sobotu. Pokud se nemůžete zapsat do tabulky, napište mi e-mail s časem, zapíšu vás tam.
Tedy se těším na duchovní spojení s vámi ve čtvrtek od 22 h a na štafetu "hlídek" na Bílou sobotu v čase, který zapíšete do tabulky.
Nechť nás Duch svatý vede k novému a hlubšímu prožívání velikonoční radosti v nových podmínkách!
Václav Fuksa
P. S. Věnujte, prosím, také pozornost výzvě našich biskupů, která se týká slavení vigilie.