Historie
První zmínka o Vlašimi pochází z roku 1239 z archivní listiny podepsané místní farou. Vlašimský kostel je poprvé zmíněn roku 1303. Původní kostel byl v románském slohu a byl zasvěcen Panně Marii Vítězné. Vlašim proslula v církevních dějinách jako rodiště dvou pražských arcibiskupů: Jana Očka z Vlašimi a jeho synovce Jana z Jenštejna.
Farní kostel sv. Jiljí
Římskokatolický kostel sv. Jiljí je jednoduchá gotická stavba postavená v letech 1522–23. V první polovině 16. století byl kostel přestavěn v gotickém slohu. Stojí na vyvýšenině vedle zámku, s nímž tvoří panoramatický obraz města.
Vnějšek budovy je bez významnějších architektonických ozdob. V průčelí stojí trojhranný štít oživený na obou šikmých ramenech zděnými sloupky na způsob fiál. Presbytář má v nárožích jednoduché opěrné pilíře a žebrovou klenbu o dvou polích. Na pravé straně se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého a první část křížové cesty; nalevo od vchodu je mariánský oltář, novogotická kazatelna a druhá část křížové cesty. V centru presbytáře je oltář sv. Jiljí se svatostánkem.
Kostel sv. Jakuba v Domašíně
Kostel v nynější podobě pochází z části ze 14. století a z této doby se zachovalo goticky klenuté kněžiště, pravděpodobně také zdivo věže a lodi chrámu. Roku 1582 byla chrámová loď rozšířena k západní straně a při severozápadním rohu vystavěna okrouhlá vížka obsahující schodiště vedoucí na zpěvácký kůr a na půdu kostela. Presbytář uzavřený třemi boky má zevně v rozích opěrné pilíře, uvnitř pak žebrovou klenbu o dvou polích. K severnímu boku presbytáře přiléhá věž, v jejímž přízemí je sakristie klenutá křížovou klenbou bez žeber. Gotický oltář z roku 1897 zhotovený firmou Petra Bouška a synové v Sychrově u Turnova je ze smrkového dřeva a byl pořízen z větší části z výtěžku sbírek za 1224 zlatých. Uprostřed je socha sv. Jakuba, po stranách pak sochy sv. Vojtěcha a Prokopa.
Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci
Historie kostela je k nalezení na stránkách obce Kondrac.
Seznam vlašimských farářů
| 1359 | Roman |
| 1360 | Henzlin |
| 1360 | Jiří |
| 1405 | Petr |
| 1412 | Mikuláš |
| 1417 | Chvalek ze Smilkova |
| 1424–1536 | neznámo |
| utrakviské | |
| 1536 | Jan Hošťálek |
| 1540 | Václav Rosa |
| 1543 | Petr |
| 1565 | Jan Klenedrych |
| 1574 | Jakub |
| 1577 | Petr Pernštejnský |
| 1579 | Pavel Mathiades |
| 1600 | Jiřík Alitholius |
| 1601 | Tomáš Boskovský |
| 1619 | Mikuláš Táborský |
| konec utrakvistů | |
| 1622–1628 | neznámo |
| 1628 | kněží Tovaryšstva Ježíšova |
| 1629–1636 | neznámo |
| 1636 | Wawrzyniec Maliszowski |
| 1639 | Jan Hubatius |
| 1643 | Václav Plavský |
| 1653 | Ondřej Ignác z Cerekvice |
| 1654 | Jan Fridrich z Lažan |
| 1660 | Martin Vrba |
| 1669 | Jiří Josef z Horažďovic |
| 1696 | Václav Klobása |
| 1701 | Jan Chmelvoda |
| 1750 | Jiří Klinck |
| 1755 | Josef Radiměřský |
| 1770 | Jakub Horálek |
| 1789 | Jan Pokorný |
| 1791 | Jan Albrecht |
| 1800 | Václav Hamonn |
| 1812 | Antoním Wendel |
| 1849 | Jan Vilímek |
| 1878 | Stanislav Rýgel |
| 1904 | Josef Suchý |
| 1934 | Miroslav Novák |
| 1954 | Josef Babka |
| 1994 | Jerzy Gapski |
| 2003 | Jan Dlouhý |
| 2009 | Jaroslav Konečný |