Příchovice 2019
Již nepočitatelně dlouho, nějakou tu dekádu let, jezdíme s naší farností z Vlašimi na bohulibé místo do Příchovic. Stejně jako každý rok i letos byl vypraven plný autobus mládežníků natěšených nejen na lyžování na sjezdovce U Čápa, ale i na duchovní program, který nám příchovičtí „týmáci“ v čele s knězem Jožkou Kadlecem připravili. Na tomto krásném místě jsme strávili šest úžasných dní z jarních prázdnin.
Co se programu týče, nutno podotknout, že žádný prostoj se vůbec nekonal. Naopak, stále se něco dělalo. Každé ráno probíhala na místní velké faře, kde jsme byli ubytováni, ranní modlitba, slovo na den a úklid fary. Poté proběhla společná snídaně a dopolední program, který byl koncipován během týdne kombinací různých duchovních aktivit (diskuzí) nebo sportovních aktivit, například fotbalu a florbalu. Aby pohybu nebylo málo, každé odpoledne jsme trávili na místní sjezdovce na lyžích či snowboardu, jak bylo každému libo. Pouze jeden večer se většina naší expedice sebrala a šla na večerní lyžování, které považujeme za nejvydařenější i díky nízkému počtu lyžařů a dobré kvalitě sněhu.
Každý večer se konala také mše svatá v místním krásném a uvnitř v klenbě specificky hvězdami obklopeném příchovickém kostele. Právě toto byly chvíle, kdy se člověk po celém tom dni mohl uvnitř sebe ztišit a vnímat také trochu něco jiného než všední shon a běžný chaos během dne. Po večeři následoval společný večerní program vyplněný spoustou skvělých her a zpíváním, které je pro Příchovice typické. Den se zakončil společnou modlitbou a volnými večerními chvílemi, které člověk strávil dle svého vkusu.
Během našeho pobytu se naštěstí nikomu nic vážného nestalo. V pořádku a s nadšením jsme se vrátili do našich domovů a člověk načerpal něco, co během typického všedního stereotypu nemůže jen tak sám zažít jak po stránce duchovní, tak bez úžasných lidí, kterými byl člověk během celého týdne obklopen.