Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie

První zmínka o Vlašimi pochází z roku 1239 z archivní listiny podepsané místní farou. Vlašimský kostel je poprvé zmíněn roku 1303. Původní kostel byl v románském slohu a byl zasvěcen Panně Marii Vítězné. Vlašim proslula v církevních dějinách jako rodiště dvou pražských arcibiskupů: Jana Očka z Vlašimi a jeho synovce Jana z Jenštejna.

 

Farní kostel sv. Jiljí

Římskokatolický kostel sv. Jiljí je jednoduchá gotická stavba postavená v letech 1522–23. V první polovině 16. století byl kostel přestavěn v gotickém slohu. Stojí na vyvýšenině vedle zámku, s nímž tvoří panoramatický obraz města.

Vnějšek budovy je bez významnějších architektonických ozdob. V průčelí stojí trojhranný štít oživený na obou šikmých ramenech zděnými sloupky na způsob fiál. Presbytář má v nárožích jednoduché opěrné pilíře a žebrovou klenbu o dvou polích. Na pravé straně se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého a první část křížové cesty; nalevo od vchodu je mariánský oltář, novogotická kazatelna a druhá část křížové cesty. V centru presbytáře je oltář sv. Jiljí se svatostánkem.

 

Kostel sv. Jakuba v Domašíně

Kostel v nynější podobě pochází z části ze 14. století a z této doby se zachovalo goticky klenuté kněžiště, pravděpodobně také zdivo věže a lodi chrámu. Roku 1582 byla chrámová loď rozšířena k západní straně a při severozápadním rohu vystavěna okrouhlá vížka obsahující schodiště vedoucí na zpěvácký kůr a na půdu kostela. Presbytář uzavřený třemi boky má zevně v rozích opěrné pilíře, uvnitř pak žebrovou klenbu o dvou polích. K severnímu boku presbytáře přiléhá věž, v jejímž přízemí je sakristie klenutá křížovou klenbou bez žeber. Gotický oltář z roku 1897 zhotovený firmou Petra Bouška a synové v Sychrově u Turnova je ze smrkového dřeva a byl pořízen z větší části z výtěžku sbírek za 1224 zlatých. Uprostřed je socha sv. Jakuba, po stranách pak sochy sv. Vojtěcha a Prokopa.

 

Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

Historie kostela je k nalezení na stránkách obce Kondrac.

Seznam vlašimských farářů

1359 Roman
1360 Henzlin
1360 Jiří
1405 Petr
1412 Mikuláš
1417 Chvalek ze Smilkova
1424–1536 neznámo
utrakviské
1536 Jan Hošťálek
1540 Václav Rosa
1543 Petr
1565 Jan Klenedrych
1574 Jakub
1577 Petr Pernštejnský
1579 Pavel Mathiades
1600 Jiřík Alitholius
1601 Tomáš Boskovský
1619 Mikuláš Táborský
konec utrakvistů
1622–1628 neznámo
1628 kněží Tovaryšstva Ježíšova
1629–1636 neznámo
1636 Wawrzyniec Maliszowski
1639 Jan Hubatius
1643 Václav Plavský
1653 Ondřej Ignác z Cerekvice
1654 Jan Fridrich z Lažan
1660 Martin Vrba
1669 Jiří Josef z Horažďovic
1696 Václav Klobása
1701 Jan Chmelvoda
1750 Jiří Klinck
1755 Josef Radiměřský
1770 Jakub Horálek
1789 Jan Pokorný
1791 Jan Albrecht
1800 Václav Hamonn
1812 Antoním Wendel
1849 Jan Vilímek
1878 Stanislav Rýgel
1904 Josef Suchý
1934 Miroslav Novák
1954 Josef Babka
1994 Jerzy Gapski
2003 Jan Dlouhý
2009 Jaroslav Konečný